Konec 2. světové války znamenal pro celé Československo mnoho nového elánu a nadšení. Také nastaly podmínky pro vznik a rozvoj zájmových a společenských organizací. Tato nová skutečnost znamenala i rozvoj včelařské organizace v Bučovicích. V letech 1950 – 1960 sdružovala včelaře 30 obcí tehdejšího politického okresu Bučovice.

Ve funkci předsedy pracovali v organizaci: Josef Jaroš z Brankovic, Josef Brabenec z Milonic, Antonín Růžička z Bučovic, Josef Špidla z Mouřínova, Jindřich Kočíř z Brankovic a Oldřich Indra z Nesovic.

Jako jednatelé v organizaci pracovali: Josef Brabenec z Milonic, Oldřich Indra z Nesovic, Jaroslav Přibyl z Bučovic, Josef Mikulášek z Bučovic a Josef Špidla z Mouřínova.

O finance základní organizace pečovali: Stanislav Čermák z Nevojic, Jan Machálek z Nesovic, Miroslav Králíček z Bučovic, Stanislav Kosička z Bohdalic a Jindřich Kočíř z Brankovic.

V tomto období dlouhá léta ve výboru základní organizace pracovali: Alois Dvořák z Černčína, Jan Kraml z Mouřínova, Karel Procházka z Bučovic, Marie Sádlíková ze Snovídek, Antonín Dohnalík z Milonic, František Foitl z Vícemilic, Jiří Janovský z Mouchnic, Karel Otruba z Milonic a jiní.

Za základní organizaci pracovali v okresním výboru př. Dvořák, Dohnalík, Indra, Gála, Hanousek.

Pro snadnější spolupráci členů v základní organizaci a jejího výboru jsou v jednotlivých obcích působnosti organizace ustanoveni důvěrníci.

Počet členů organizace se pohyboval od 264 v roce 1950 do 182 v roce 1955. V sedmdesátých letech je počet členů v rozmezí 230 až 210, v roce 1978 je jich 171. Podobně jako počet včelařů výrazně kolísal i počet včelstev.

V roce 1949 obhospodařovali organizovaní včelaři 2114 včelstev a od tohoto roku pak jejich počet klesal, až v roce 1955 dosáhl počtu 1188. Od roku 1955 pak opět mírně vzrůstal a pohyboval se na počtu od 1250 do 1400 včelstev. V roce 1972 bylo dosaženo počtu 1639 včelstev.

Rozložení počtu včelstev na jednoho včelaře je následující: Včelařů chovajících 1 – 10 včelstev bylo 155-209, 11-30 včelstev chovalo kolem 30 včelařů a větší počet včelstev než 31 chovalo kolem 5 včelařů.

Za trvání včelařského spolku Bučovice se přihodily události radostné jako například včelařský ples v Nemoticích konaný r 1977, který byl velmi zdařilý, nebo kdy se v roce 1978 připomenulo 80-ti leté trvání naší včelařské organizace velmi důstojným způsobem. Ale následovaly i události velmi smutné, které se hluboko vryly do mysli všech včelařů. Byl to nález 1 a 1 roztoče Varroa J. ve vzorcích měli v Kučerově a proto na nařízení okresní veterinární správy byl vyhlášen boj tomuto parazitu tím způsobem, že v okruhu 5 km od místa nálezu musela být likvidována všechna včelstva. Toto opatření postihlo i obce naší organizace.

V Manerově bylo utraceno	17 včelstev,
v Bohdalicích	47 _ „ _
v Kozlanech	50 _ „ _
v Pavlovicích	244 _ „ _
v Bohatých Málkovicích	33 _ „ _ .

Celkem tedy 391 zdravých včelstev bylo likvidováno dne 3. dubna 1982. To byl jistě ten nejsmutnější okamžik naší základní organizace. Přítel Libor Hanousek na tento moment dozajista nikdy nezapomene. O významu takového drastického boje proti tomuto roztoči můžeme dodnes vést odborné diskuze. Zda je nutná likvidace včelstev způsobem, jaký se používá při ničení závažných onemocnění včel, a to jak virových, tak i těžce léčitelných bakteriálních nebo plísňových onemocnění. Vždyť uvedený postup likvidace včelstev napadených roztočem odpovídal téměř středověkým praktikám, ke kterým se dnešní zkušení včelaři i odborná veřejnost nemohou stavět kladně. Ačkoliv se dnes již poměrně dobře daří tohoto roztoče udržovat v našich včelstvech na přiměřené úrovni a vzniklé škody jsou již minimalizovány, byla tato nákaza i jednou z příčin snížení počtu jak chovatelů – včelařů, tak i počtu včelstev v naší zemi.

Přes tento drastický zásah se nepodařilo parazita varroa J. zlikvidovat a všichni se neustále zapojujeme do léčebných postupů, použitím přípravku odborníkům a včelařům dobře známým Taktivarem, a to jak zakuřováním, tak aerosolem, ale i v několika posledních letech vkládáním pásků gabonové dýhy napuštěné aktivním přípravkem, působícím na roztoče Varroa J.. Tato preventivní léčba spojená rovněž i s vkládáním odparných desek napuštěných kyselinou mravenčí do úlů, které působí na zmírnění možných následků v šíření tohoto roztoče mezi našimi včelstvy a zároveň zabraňuje vzniku nedozírných hospodářských škod jak na včelstvech u chovatelů včel, tak i v jiných odvětvích zemědělské produkční sféry, která je buď přímo nebo i nepřímo závislá na opylovací činnost včel. I když se podařilo našim odborníkům v oblasti léčení nemocí včel dosáhnout podstatných úspěchů a výsledky jejich výzkumné a odborné práce jsou uznávány jak u nás, tak i v zahraničí, je neustále nutné mít na paměti, že nejdůležitější článek v boji proti nemocem včel je samotný včelař chovatel, a to zejména při provádění odborné a včasné léčby, tak především při provádění diagnostické činnosti ve svých včelstvech.

Činnost základní organizace se v posledních letech tedy zaměřila na zajišťování podpory chovatelům získávat kvalitní léčebné prostředky pro zmírnění škod vzniklých působením roztoče a s ním i doprovodných onemocnění včel. Rovněž jsou pořádány přednášky a školení včelařů, aby byli seznámeni s novými postupy ve zkvalitňování produkce včelstev.